aktualizováno: 19.04.2010 14:36:06
tornáda
o tornádech |
|
O tornádech Dále zde naleznete: Proudění vzduchu v tornádu, Sekundární savý vír, Mapa výskytu tornád Tornádo můžeme charakterizovat jako silně rotující vír (se zhruba vertikální osou) mající tvar nálevky, chobotu, který se spouští ze spodní základny konvektivních bouří (většinou tzv. supercel) a během své existence se alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný.  Tornádo Zdroj: Wikipedia Supercela - supercelární tornádo Tornáda jsou často vázána na tzv. supercelu. Potom tornáda nazýváme jako supercelární tornádo. Supercela je zvláštní typ bouřky. Je tvořena jedinou mohutnou konvektivní buňkou. V supercelách nejčastěji pozorujeme ty nejničivější prvky bouřek jako jsou kroupy o průměru větším než 2 cm nebo tornáda či vítr větší než 90 km/h (v nárazech i přes 150 km/h). Supercely vznikají ve velmi horkých, tropických dnech uprostřed léta před příchodem studené fronty, za kterou postupuje chladnější a hodně vlhký oceánský vzduch. Většina tornád se vyskytuje pod jádrem bouře, nejčastěji na jejím jihovýchodním okraji (myšleno při postupu ze západu na východ). Výskyt supercel v Česku není častý, ale i přesto se průměrně dvě až tři za rok u nás vyskytnou. Nesupercelární tornádo Tornáda, která se nevyskytují na supercelách, nazýváme nesupercelární tornáda. Jsou výrazně slabší a nezpůsobují žádné rozsáhlé škody. V Česku se jich vyskytne ročně kolem 5. Tromby Jak vyplývá z horní charakteristiky, tornádo se musí během své existence alespoň jednou dotknout zemského povrchu. Pokud se za dobu své existence zemského povrchu nedotkne, nazýváme ho jako trombu. Ničivé účinky nemá téměř žádné, neboť se nedotýká země. V Česku se jich vyskytne ročně kolem 14. Počet tornád Nejčastější jsou tornáda v USA v povodí řeky Mississippi ve státech Kansas a Oklahoma. Zde se jich ročně spustí k zemskému povrchu kolem 1400 (nejvíce se jich vyskytlo v roce 2004 a to až 1717). V Česku to bývá kolem 5 a nemají žádné rozsáhlé ničivé účinky.  U země je patrný prašný vír (podle něho lze poznat, že se jedná o tornádo - dotýká se země) a nad ním chobot samotného tornáda. Zdroj: Wikipedia Fujitova stupnice F0 - rychlost do 117 km/h, lehké škody - spadlé komíny, zlámané větve stromů F1 - rychlost 117 až 180 km/h, mírné škody - strhává střešní kryt, vytlačuje auta ze silnic F2 - rychlost 180 až 252 km/h, značné škody - strhává střechy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy F3 - rychlost 252 až 332 km/h, vážné škody - ničí střechy i zdi domů, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána F4 - rychlost 332 až 418 km/h, zničující škody - srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší F5 - rychlost 418 až 511 km/h, ohromující škody - silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m  |
